Činnost fondu — Naše projekty — Program pro pokrytí mezer ve financování klinického výzkumu

Program pro pokrytí mezer ve financování klinického výzkumu

Český grantový systém zpravidla vyžaduje detailní plánování všech kroků již v době podání žádosti o podporu výzkumného projektu. Zásadním rysem průlomového výzkumu je nicméně to, že nemůže vždy předem odhadnout veškeré nezbytné nákupy, cesty či experimenty. Výzkumné týmy se tak často potýkají s byrokratickými překážkami, které jim brání v rychlé adaptaci a realizaci klíčových kroků vedoucích k dosažení významných výsledků. Zejména v případě klinického výzkumu pak mohou nepružné lhůty financování a zdlouhavé administrativní procesy výzkumné projekty zbytečně zpomalit.

Právě na to reaguje tento program, který nabízí rychlé finanční příspěvky pomáhající překlenout dočasný nedostatek financí. Jeho cílem je podpora konkrétních kroků a činností v klinických výzkumných projektech, které se zabývají zásadními zdravotními výzvami a mají přímou či nepřímou vazbu na klinická pracoviště, překlenout mezery v jejich fincování, a tím zajistit nepřerušovaný průběh výzkumu.

[Program již v letošním roce vyčerpal svůj rozpočet, a proto je příjem žádostí dočasně pozastaven.]

Naším hlavním cílem je zajistit nepřerušovaný průběh výzkumu, který může vést k důležitým inovacím a napomáhat tak zvyšování kvality lidského života.

V rámci tohoto programu proto nabízíme rychlé a flexibilní překlenující finanční příspěvky do výše 200 000 Kč na pokrytí nezbytných nákladů v oblasti klinického výzkumu.

Žádosti lze podávat v češtině nebo v angličtině a jsou vyhodnocovány průběžně. Konečné rozhodnutí přijímá správní rada fondu a žadatelé jsou neprodleně vyrozuměni o výsledku.

Finanční prostředky vyplácíme do 10 dnů od podpisu smlouvy, resp. od jejího zveřejnění v registru smluv, pokud to pro daný případ vyžaduje zákon.

Žádosti musí splňovat pravidla uvedená v Podmínkách programu a musí obsahovat:

  • podrobný popis aktivit a souvisejících nezbytných nákladů, které mají být z programu pokryty, s vysvětlením, proč je nelze uhradit z jiných zdrojů, a s uvedením jejich role v ostatních výzkumných aktivitách žadatele a plánovaného harmonogramu (max. 3 000 znaků),
  • životopis/y hlavního/hlavních řešitele/ů,
  • vyjádření instituce – pokud jsou požadovány náklady související s ochranou duševního vlastnictví (IPR), musí vyjádření rovněž potvrzovat podání přihlášky k vynálezu,
  • dokumentaci o etických souhlasech (pokud je relevantní).

Žádosti podávejte prostřednictvím tohoto formuláře.

Povinné přílohy zašlete na email clinical-research@iocbfoundation.cz. 

[Program již v letošním roce vyčerpal svůj rozpočet, a proto je příjem žádostí dočasně pozastaven. Pokud máte o podporu zájem, kontaktujte nás prosím na adrese clinical-research@iocbfoundation.cz. Jakmile bude rozhodnuto o pokračování programu, budeme vás informovat.]

  • Masarykův onkologický ústav – Mikrořasové extracelulární vezikuly pro cílenou modulaci ferroptózy u kolorektálního karcinomu – Ing. Michaela Durďáková, Ph.D.  
  • Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové
    & Fakultní nemocnice Hradec Králové – Role krevních destiček u různých typů maligních nádorů: Význam pro diagnózu a terapii     – RNDr. Veronika Skarková, Ph.D.
  • Institut klinické a experimentální medicíny – Dokončení vývoje a výroby separátoru lidských Langerhansových ostrůvků určených pro transplantaci diabetickým pacientům – Mgr. Ivan Leontovyč, Ph.D.    
  • Masarykova univerzita, Lékařská fakulta – Desmoplastická reakce u PDAC jako digitální biomarker: od klinického vzorku k AI-ready datasetu – doc. RNDr. Petr Vaňhara, Ph.D.
  • Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – Využití nového metabolomického a lipidomického atlasu LCNEC: hledání biomarkerů a metabolicky založených terapeutických přístupů: Výzkum pod vedením MUDr. Ilony Tietzové, Ph.D., MBA chce přispět k dřívější a přesnější diagnostice velkobuněčného neuroendokrinního karcinomu, průběžnému sledování efektivity léčby, a tedy i k lepšímu rozhodování o terapii bez potřeby dalších operačních zákroků.
  • Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – Porozumění genetickým příčinám amyotrofické laterální sklerózy: Projekt pod vedením Mgr. Lenky Šlachtové, PhD. zkoumá genetické příčiny amyotrofické laterální sklerózy s cílem objasnit vzácné genetické změny, které mohou nemoc způsobovat, a tím přispět k přesnější diagnostice i k zapojení pacientů s těmito změnami do genových terapií.
  • Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Zrychlení klinického výzkumu využívajícího umělou inteligenci: identifikace biomarkerů fibrilace síní pro zlepšení výsledků po první katetrizační ablaci: Projekt Ing. Jakuba Hejče, Ph.D. využívá umělou inteligenci k analýze trojrozměrných modelů srdečních síní; cílem je najít nové ukazatele, podle nichž bude možné lépe odhadnout, u kterých pacientů se po léčbě fibrilace síní může nemoc vrátit, a tím zlepšit výsledky léčby i kvalitu života nemocných.
  • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady – DAPT-SHOCK AMI: PRAGUE-23: Mezinárodní klinická studie pod vedením prof. MUDr. Zuzany Moťovské, PhD. FESC usiluje o optimalizaci protidestičkové léčby u pacientů s akutním infarktem myokardu a kardiogenním šokem s cílem zlepšit jejich prognózu a přežití.
  • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady – Datová sada CASCADE: Projekt vedený doc. MUDr. Petrem Waldaufem, Ph.D. vytváří infrastrukturu pro využití dat z moderní elektronické databáze pacientů v intenzivní péči, která zajišťuje efektivní sběr, správu a pokročilou analýzu klinických dat. Tento přístup umožní urychlení výzkumu a rozvoj bezpečnějších a účinnějších léčebných postupů.
  • Fakultní nemocnice Ostrava – Vyšetření sérových koncentrací lehkých řetězců neurofilament u pacientů s roztroušenou sklerózou: Projekt pod vedením doc. MUDr. Pavla Hradílka, Ph.D. má potenciál zásadně ovlivnit praxi v léčbě roztroušené sklerózy, zavedení sledování neurofilament v krvi může lékařům pomoci přesněji řídit terapii a zlepšit kvalitu života pacientů
  • Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta – Tekutá biopsie pro diagnostiku lymfomů: Projekt vedený doc. MUDr. Ondřejem Havránkem, Ph.D. může zásadně přispět k personalizaci léčby Hodgkinova lymfomu; analýza cirkulující nádorové DNA umožní lépe rozlišit pacienty s vyšším rizikem návratu onemocnění a přesněji hodnotit účinnost terapie, což povede k efektivnější a šetrnější léčbě.

Program realizujeme s přispěním grantu farmaceutické společnosti Bristol Myers Squibb.

Podrobné podmínky programu najdete zde.